pokračování

 

 Cestování s kočkou

O kočkách se říká, že jsou tvrdohlavé a my tomuto názoru musíme dát leckdy za pravdu. Jejich povahy jsou různorodé. Mohou být divoké, svéřepé, bázlivé nebo i zakřiknuté.

Když chceme cestovat s kočkou, musíme tomu také přizpůsobit podmínky a životní styl naší kočky.

Většina koček nerada cestuje. Jsou i výjimky, které ovšem potvrzují pravidlo.

Vždy je dobré navyknout už malé kotě na cestování, například k veterináři. Nejlepší na cestu je umělohmotná přepravka, ve které je kočka chráněna před vnějším světlem, různými zvuky a dalšími podněty, které ji mohou vyvést z rovnováhy.

Přepravka musí být vzdušná, hlavně pro dlouhosrsté kočky. Při chladném počasí přes ni můžeme přehodit teplý přehoz.

V létě je naopak nutné, aby přepravka nestála na přímém slunci, aby se v ní kočka nepařila.

Když cestujeme například autem někam dál, tak kočku v přepravce pravidelně kontrolujeme a dáváme ji napít vody. Můžeme ji nabídnout, aby se proběhla, ale hrozí nebezpečí útěku, tak raději volíme kočičí toaletu.

Při cestování autem může dojít ke kolizi, pokud by se kočka dostala z přepravky ven. Mohla by skočit na svého pána při řízení nebo na kolena a řidič by se v tomto případě mohl leknout a strhnout volant a mohlo by dojít ke srážce.

U kočky při cestování může dojít k nevolnosti. Lze tomu předejít dostatkem čerstvého vzduchu a umístěním přepravky na místo, ze kterého by měla výhled.

Užívání tabletek proti nevolnosti je problematické už samo o sobě.

Příliš dlouhé cestování kočku vždycky stresuje.

Každé kočičí plemeno je osobité a má jiné chování a je zvyklé na něco jiného. Je několik možností jak se vyhnout tomu, aby kočka nemusela cestovat.

Tak předně ji můžeme nechat doma. Jde o nejvhodnější řešení ovšem pouze v případě, že splníme několik podmínek. Výhodou je, že jsou zanechány v důvěrně známém prostředí. Musíme zajistit pečování, aby ji někdo nakrmil, napojil a také si s ní pohrál. Ideální jsou rodinní příslušníci, kteří by třeba mohli zůstat s kočkou po celou dobu, co jsou její majitelé pryč.

Další důvod je už zmíněné cestování s kočkou. Ale má to už zmíněných pár nevýhod.

Poslední možností jsou kočky v kočičích penzionech nebo hotelích. Pro kočku, která je navyklá na způsob života, kdy si může chodit ven a přicházet si, kdy se jí zlíbí, je toto nemyslitelné. Tuto variantu je možné zvolit, pokud není kočka na Vás chorobně fixovaná.

Můžeme říci, že prvním přesunem se myslí od její maminky do nové rodiny. Není žádné zveličování, když řekneme, že tato v podstatě nenormální situace pro malé kotě nebo pro dospělou kočku ji může ovlivnit na celý její život a také na vzájemném vztahu k novému majiteli.

Když kočku převážíte jiným prostředkem než autem, například vlakem, autobusem nebo tramvají, měli byste na svého nového svěřence neustále mluvit klidným a vyrovnaný tónem hlasu a také uklidňovat velmi jemným hlazením a pokud možno nedělat ukvapené a unáhlené pohyby. Je nutné si uvědomit, že začíná období, kdy k Vám do rodiny přibude nový člen, kterého si budete chtít formovat k obrazu svému.

Ale pozor! Sama kočka se rozhodne, jestli Vám dovolí být jejím pánem.

Sám o sobě hovoří jeden z výroků o kočkách, který patří mezi tzv. nepsané kočičí zákony: Zákon důchodového zabezpečení: Kočka, která si Vás vybrala za majitele, tak neučinila proto, že byste jí byl nějak mimořádně sympatický. Prostě ji už nebaví starat se o svou obživu svépomocí.            

autor: jenetka

 

 

Kočky a mateřství
 

Kočky a mateřství je velmi široký pojem. V dřívějších dobách se nestávalo, že by se kočka nestarala o svá koťátka, ale dnes je celkem jiná situace. Některé kočky jednoduše svá mláďata odvrhe, ale jsou i horší případy.

Pamatuju situaci, kdy kočka svá koťata zakousla a sežrala. Jeden z nejhorších zážitků v mém životě. Kočičí březost trvá 8-10 týdnů, ale nebývá to pravidlem. Když se malá narodí, jsou slepá, hluchá, ale instiktivně najdou matčiny jak já říkám cecíky a začnou sát mléko.

Každý komu se někdy narodila koťátka mi jistě potvrdí, že jsou velmi krásná a roztomilá, když objevují svět. Já sama chovám kočky 18 let, čili co si pamatuju. Vždycky jsem si myslela, že mě co se týká koček nemůže nic překvapit, ale hluboce jsem se mýlila.

Pokračování příšte.

autor: jenetka

 

 

 

Citáty o kočkách:

 

Kočka si vybírá majitele podle kvality odpadků, které vynáší na dvorek do popelnic. (Drain)

Pořídí-li si vegetarián kočku, pravděpodobně si kočka brzy najde jiného majitele. (Cabbage)

Kočka se ve Vaší domáctnosti dokáže objevit na místech, kam se nemůže podle přírodních zákonů vejít.

Na přírodní zákony můžete jako majitel kočky klidně zapomenout. (Darwin)

Kočka si z Vašeho bytu nejvíce oblíbí prostor před chladničkou. (Kuhlschrank)

autor: jenetka

 

 

 

 

Britské kočky
 

Jak už napovídá nadpis, tato zvířata byla vyšlechtěna z pouličních koček na konci 19. století v Anglii. Šlechtily se kočky s robustnější stavbou těla. V jistých dobách se začali na šlechtění upřednostňovat perské kočky také kočky siamské. Až v padesátých letech minulého století se vrátili k původnímu šlechtění.

Britské kočky jsou dlouhosrsté i krátkosrsté.

Z roku 1981 je popis britských koček tenhle: Tělo je silné a dobře stavěné, vyjadřující mohutnost. Hrudník je dobře vyvinutý a široký. Ocas u kořene silný, dobře nasazený, k tělu přiměřeně dlouhý. Nohy jsou pevně stavěné a jsou přiměřené k tělu. Tlapky úhledné a pěkně zakulacené. Hlava je mezi ušima široká, tváře dobře vyvinuté, obličej a nos krátký. Uši jsou malé s lehce zakulacenými špičkami, ne příliš široce nasazené. Velké a dobře utvářené oči jsou barvy měděné nebo oranžové. Srst je krátká, jemná a přiléhavá. Barva je světle až středně modrá, velmi jednotná v tónu, bez žíhání, stínování nebo bílých chlupů či skvrn. Pevná a svalnatá kondice má vyjadřovat celkovou aktivitu.

Podobný standard platí dodnes.  

autor: jenetka

 

 

 

 

 

 

Citáty o kočkách:

Kočky často využívají pravidla, že nikdy není zbytečné zkusit žádat o co chceme. (J. W. Krutch)

Právě jsem dostala úžasné perské kotě...které si myslí, že ono dostalo mne. (Evelyn Underhall)

Když si hraji s kočkou, mám občas pocit, že si hraje ona se mnou...(Michael E. D. Montaigne)

Nikdy bych nezranila city své kočky, to raději praštím člověka. (A.L. Rowse)

Kočka: Můj největší nepřítel je pes. Pes: Můj také. ( Karel Čapek)

Ze všech tvorů, jež Bůh stvořil, se jen jediný nemůže nikdy stát otrokem. Tím je kočka. Kdyby bylo možno zkřížit člověka s kočkou, pak by byl mnohem dokonalejší. Jen kočka by si značně pohoršila. (Mark Twain)

Je těžké uvěřit, že mnozí lidé často prohlašují, že jejich kočka je skoro jako člověk-a myslí to jako kompliment!

Kočky jsou křehká stvoření a často je trápí choroby, ale ještě jsem neslyšel o žádné, která by trpěla nespavostí. (J. W. Krutch)

Kočky jsou největší lichotníci. (La Fontaine)

Mohu s jistotou říci, že mám kočky ráda. Jen si nejsem jistá, zda ty moje mají rády mne. (Emily Bront)

Pes bude vždy nejlepší přítel člověka, ale kočka si to pořádně rozmyslí...

Mít kočky je někdy horší, než mít doma myši.

S kocourem je dobré mít sjednaný smír-je pak více společenský. (Noel Coward)

Kočky jsou tajemné bytosti-v jejich mysli je vždy více, než si dokážeme představit.( Walter Scott)

To, co kočky nejvíce oceňují na lidech není podávané jídlo, které považují za samozřejmost, ale to, že je s nimi někdy zábava. (G. Household)

Není důležité, zda si chcete pohrát s kočkou, rozhodující je, zda ona si chce hrát s Vámi.

Kočka a pes se mohou políbit, ale nikdy nebudou přáteli. (latinské přísloví)

Mlha přichází tiše jako kočky.

Znal jsem osobu, která volala své kočce pokaždé, když byla delší dobu pryč. Evidentně to byly celkem živé rozhovory. (britský novinář)

Kočka má opravdový hlad, když se spokojí jen s kůrkou chleba.

Kdyby kočky uměly mluvit, bylo by mnohem těžší vyjít s nimi než s lidmi.

Zvířata jsou jako bratři-nejsou podřadná, jsou jako jiný národ, který se náhodou objevil ve stejné době jako my. (Henry Beston)

Kočka vždy ví, čí ruce líže (a proč).

Kočka chce ryby jíst ,ale ne je lovit.

Kočka v rukavičkách nechytí žádnou myš.

Obdivujte ty, kteří chtějí vychovávat divoká zvířata. Ale ty, kteří respektují přirozenost divočiny a nechávají zvěř žít její život, ty obdivujte tisíckrát víc.. (Edwin W. Teale)

Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá víc. (George Orwell)

Kočky-toť noční můra všech vědců. Jsou si totiž nejméně podobny s člověkem. (Lewis Thomas)

Zvířata jsou tak chápaví přátelé-na nic se neptají a nikdy Vás nekritizují. (George Eliot)

Není to úžasné, jak kočky mohou získávat přátelé a ovlivňovat lidi, aniž by přečetli jedinou knihu? Myslím, že jeden z důvodů, roč obdivujeme kočky ( teda my, kteří tak činíme), je jejich dovednost povýšeností. Vždy mají navrch, ať dělají cokoliv (nebo předstírají, že to dělají). Kočka není nikdy nejistá a nikdy neodpouští. Možná jim to tajně závidíme. (Barbra Webster)

Kočky jsou živé ozdoby. (Edwim Lent)

Brzy všichni poznali, že kdykoliv bylo třeba udělat nějakou práci, kočka nebyla k nalezení. (George Orwell-Zvířecí farma)

autor: Anna

 

 

 

 

Mýtus černých koček

To je velmi zvláštní téma.

Někteří lidé věří, že černé kočky nosí smůlu. To je obyčejná pověrčivost. Takové to, že když někomu přeběhne kočka po cestě, že se mu něco zlého přihodí. To je absolutní výmysl. Já sama mám černé kočky a každý rok se nám i rodí-kdyby to byla pravda, muselo by se u nás každý den něco stát.

Černé kočky jsou na tom právě z tohoto důvodu velmi zle. Často se ocitají na ulici nebo v útulku. Zamysleme se nad lidskou hloupostí. Ta je opravdu nekonečná. Lidi omlouvají právě tu černotu, aby si zajistili nějaké alibi a dali kočku pryč. Z mého pohledu je to čiré pokrytectví a dokud nebude konec hlouposti a bezohlednosti vůči černým kočkám, tak se budou mít stále zle.

Proto bych poprosila každého, kdo má zvířata, i ten, kdo je nemá, aby se zamyslel nad mýtem černých koček a porozmýšlel nad tím, jestli není zbytečné, být pověrčivý.

autor: jenetka     

 

 

 

 

 

 

 

zvíře v útulku

Pro zvíře v útulku není život příliš snadný. Když se narodí nějaké mládě, tak mu první vjemy vtiskne jeho maminka. Potom, když je větší tak si myslí, že bude žít spokojeným životem. Dostane se do rodiny s dítětem třeba jako vánoční dárek, ale za pár dnů už dítě nejeví sebemenší zájem a zvíře putuje do útulku v tom lepším případě.  V tom horším přímo na ulici.

Začne být nedůvěřivé k lidem a pokud si ho někdo vezme, tak to dlouho trvá než si získá důvěru. Proto je potřeba velkou trpělivost a hlavně lásku a zvíře Vám ji potom mnohonásobně víckrát oplatí.

autor: jenetka